Charlie, co když si nechci vzpomenout?

Snažila jsem se vzpomenout, jak to všechno vypadalo.

Nemůžu si vybavit její jméno. - Ernste?

Je to jako... hlas ve snu, který neumím zařadit.

Je to jenom tři dny, co jsem neměla žádnou minulost a nyní si mám zapamatovat celý život.

Víš, zkoušel jsem si vzpomenout na věci-- vzpomínky z mojí minulosti.

Ale čím víc se snažím jít zpět, tím víc se to zamotává.

Když zavzpomínám na své nejlepší příběhy... příhoda se Zvonem svobody, malý incident s Ruskou ambasádou... - skoro "čtyřka".

Jo, upřímně mam problém vzpomenout si jak vypadá.

Ne, pokud si pamatuju, tak ne.

Myslel jsem, ale nemohl jsem si vybavit, kde jsem slyšel o těch světlech. Vnuklo mi to myšlenku, teorii o tom, jak byl ten chlapec unesen.

Ještě je jeden slavnej trpaslík, ale nemůžu si vzpomenout.

Já jsem vzhůru už přes hodinu, a stejně si pořád nic nepamatuju.

Naposledy, když jsem skončil hybernaci, tak mi to trvalo pěkně dlouho, než se mi všechno vrátilo.

Promiňte. Pořád si na vás snažím vzpomenout.

Myslím, že na tohle jsem si měl vzpomenout.

Občas si na to vzpomenu, když jsem opilý, což je tak často, jak je to jen možné.

Já si jen zkouším vzpomenout, jak to funguje.

Ani si nemůžu vzpomenout jak vypadala.

A tehdy jsem tomu doopravdy věřil.

Trávím hodiny tím, že zírám na tu hloupou věc, protože je čím dál těžší vybavit si jejich obličeje.

Musím znova zapojit můj mozek. Snažím se vyřešit to, jak vypadáš.

Ale miloval jsem tě. Aspoň to si pamatuju. Nevím, jak jinak to říct.

Jednou jsem ho měl, ale už si to nepamatuju.

Pamatuju si její tvář čas od času.

Říkali, že jsem ho ubodala, ale já si na to nepamatuji.

Ani si už nevzpomenu na ty časy, když neměla v ruce kladivo nebo vrtačku nebo něco jiného s řemenem.

Ale já si ho teď můžu zapamatovat.

Zachránil jsem ti prdel tolikrát, že to nedokážu ani spočítat.

Můžete mi věřit, já si pamatuji zvuk mých vlastních kosti rostou?

Hej, Harvi, je to jak si pamatuju.

Jak si mám vzpomenout na něco, co jsem zapomněla?

Já si nepamatuju ani dům, kde jsem vyrůstal.

Ale když přijde řeč přímo na mě, na přesvědčení, která mám, právě teď v současnosti, zčistajasna se toto abstraktní obeznámení s omylností někam vypaří – a najednou si nemůžu vybavit nic, v čem bych se mohla plést.